Kdy a jak užívat probiotika: praktický návod pro každodenní život

Střeva nejsou jen trubicí, která přepravuje jídlo. Jsou to aktivní orgány, které ovlivňují tvůj imunitní systém, náladu, dokonce i hmotnost. A klíčem k jejich dobrému fungování často jsou probiotika. Nejde o nějaký moderní trend, ale o přirozenou část naší biologie. Otázka ale zní: kdy je skutečně vhodné je užívat a jak to dělat správně, aby to mělo smysl?

Co vlastně probiotika jsou?

Probiotika jsou živé mikroorganismy - především bakterie, někdy i kvasinky - které při správném užívání přinášejí zdravotní přínos. Nejčastěji se jedná o druhy z rodů Lactobacillus a živé bakterie, které se přirozeně vyskytují ve střevech a pomáhají udržovat rovnováhu mikroflóry a Bifidobacterium rod bakterií, které jsou hlavní součástí zdravé střevní mikroflóry a podporují trávení a imunitu. Tyto mikroby najdeš v kvašených potravinách jako je kefír, jogurt s aktivními kulturami, sauerkraut nebo tempeh. Ale také v tabletkách, prášcích nebo kapkách.

Ne každá kvašená potravina je ale probiotikem. Musí obsahovat dostatečný počet živých kultur, které přežijí trávení a dosáhnou střev. A ne každý probiotikum v tabletkách funguje stejně. Každý druh má jiný účinek. Například Lactobacillus rhamnosus GG konkrétní kmen probiotické bakterie, který je nejvíce prokázán pro prevenci průjmu u dětí a podporu imunity pomáhá při průjmu, zatímco Bifidobacterium infantis kmen probiotika, který byl studií prokázán jako efektivní při léčbě syndromu dráždivého střeva u dospělých může zmírnit příznaky syndromu dráždivého střeva.

Kdy je užívání probiotik skutečně užitečné?

Nemusíš je užívat každý den jen proto, že je někdo na sociálních sítích doporučuje. Jsou to léčivé látky, ne vitamíny. Užitečné jsou v konkrétních situacích.

• Po kurzu antibiotik - antibiotika zabíjejí nejen škodlivé, ale i užitečné bakterie. Užívání probiotik 2-4 hodiny po tabletě může snížit riziko průjmu způsobeného antibiotiky o až 42 %, podle metaanalýzy Cochrane Collaboration.
• Při průjmu - zejména u dětí, ale i dospělých. Některé kmeny, jako Saccharomyces boulardii probiotická kvasinka, která se používá k prevenci a léčbě akutních průjmových onemocnění, včetně infekčních, zkracují průběh průjmu o 1-2 dny.
• Při syndromu dráždivého střeva (IBS) - některé probiotika, například Bifidobacterium infantis 35624 specifický kmen probiotika, který byl v klinických studiích prokázán jako efektivní pro zmírnění bolesti, zácpu a nadutí u pacientů s IBS, mohou zmírnit bolest, nadutí a nepravidelné stolice.
• Při zánětu střev - u pacientů s mírnou formou ulcerózní kolitidy mohou některé probiotika, jako Escherichia coli Nissle 1917 probiotický kmen bakterie, který se používá k udržování remise u ulcerózní kolitidy a je srovnatelný s některými léky, pomoci udržet remisi.
• Po operaci břicha - zvyšují riziko infekcí, ale studie ukazují, že užívání probiotik před a po operaci snižuje riziko infekce o 30-50 %.

Nejsou ale řešením všech problémů. Pokud máš chronické zácpu, nebo jsi na dietě, probiotika sama o sobě nevyřeší problém. Potřebuješ změnit stravu, pít více vody, pohybovat se.

Jak je správně užívat?

Nejde jen o to, co vezmeš, ale jak a kdy.

1. Volba formy: Tabletky, prášky nebo kapky? Pokud máš problém s polykáním, zvol kapky nebo prášek, který můžeš přidat do vody nebo jogurtu. Tabletky s enterickým obalem přežijí žaludeční kyselinu lépe.
2. Dávka: Většina studií používá 1-10 miliard CFU (kolonie tvořících jednotek) denně. Pro akutní problémy jako průjem se doporučují vyšší dávky - až 20-50 miliard CFU. Pro prevenci stačí 1-5 miliard.
3. Čas užívání: Pokud užíváš antibiotika, vezmi probiotikum alespoň 2 hodiny po tabletě. Pokud užíváš probiotikum samostatně, nejlepší je ráno na prázdný žaludek, kdy je kyselost žaludku nižší.
4. Spolupráce s prebiotiky: Probiotika potřebují potravu - to jsou prebiotika. Jsou to vlákna, která živí dobré bakterie. Najdeš je v cibuli, česneku, banánech, ovesných vločkách, čočce. Bez nich probiotika nezůstanou v těle dlouho.

Některé probiotika je třeba uchovávat v chladu. Podívej se na balení. Pokud je potřeba chladit, neukládej je na kuchyňský šuplík vedle čaje.

Co se stane, když je užíváš špatně?

Nemají žádné závažné vedlejší účinky u zdravých lidí. Ale můžeš se setkat s:

• Nadutím nebo plynatostí - obzvláště na začátku. To znamená, že tělo reaguje na změnu mikroflóry. Zpravidla to projde za 3-5 dní.
• Neúčinnost - pokud jsi vybral špatný kmen nebo nízkou dávku. Například když si koupíš jogurt s nápisem „obsahuje probiotika“, ale nevíš, jaký kmen a kolik CFU. Většina běžných jogurtů má jen desítky milionů CFU - to je příliš málo.
• Reakce u oslabeného imunitního systému - lidé s těžkou imunosupresí nebo po transplantaci by měli probiotika užívat jen pod dohledem lékaře. Riziko infekce je malé, ale existuje.

Probiotika vs. kvašené potraviny: co je lepší?

Nejde o „nebo“, ale o „a“. Kvašené potraviny jsou přirozený zdroj probiotik a navíc obsahují další živiny, enzymy a přírodní prebiotika. Kefír například obsahuje až 60 různých kmenů bakterií a kvasinek. To je víc než většina doplňků.

Ale kvašené potraviny nejsou přesně dávkované. Můžeš si připravit sauerkraut doma, ale nevíš přesně, kolik živých kultur obsahuje. Pokud potřebuješ konkrétní účinek - například zmírnit průjem po antibiotikách - doplňky s přesně určeným kmenem a dávkou jsou spolehlivější.

Nejlepší je kombinace: každý den malý kus kefíru nebo jogurtu a v případě potřeby doplněk s konkrétním kmenem.

Co hledat při výběru doplňku?

Nebuď lichotěný názvům jako „super probiotikum“ nebo „100 miliard CFU“. Věřit můžeš jen tomu, co je vědecky prokázáno.

• Kmen: Hledej přesný název, například Lactobacillus rhamnosus GG, ne jen „Lactobacillus“.
• CFU: Minimálně 1 miliarda na dávku, ideálně 5-10 miliard pro léčbu.
• Termín spotřeby: Musí být uvedený. Probiotika ztrácí životaschopnost s časem.
• Studie: Výrobce by měl uvádět, na jakých studiích se základní účinek podkládá. Pokud neuvádí žádné, je to podezřelé.
• Chlazení: Pokud je potřeba chladit, a ty to nechceš, vyber stabilní formu - například kapsle s enterickým obalem, které nevyžadují chlazení.

Největší chyba? Koupit něco jen proto, že je „nejdražší“ nebo „nejvíce reklamované“. Probiotikum, které pomůže dítěti s průjmem, nemusí pomoci dospělému s IBS.

Co se stane, když přestaneš užívat?

Probiotika nezůstávají v těle navždy. Pokud přestaneš užívat, jejich počet se během několika dní nebo týdnů vrátí na původní úroveň. To neznamená, že bys měl užívat je celý život. Pokud se ti zlepšilo zdraví střev - třeba přestal jsi mít průjem nebo nadutí - můžeš je zastavit. Pokud se opět objeví příznaky, můžeš je znovu začít užívat.

Nejlepší je sledovat své tělo. Pokud se cítíš lépe, když je užíváš, a neztrácíš na kvalitě života, můžeš je užívat i dlouhodobě. Ale ne jako „přírodní lék na všechno“.

Je to pro tebe?

Není to pro každého. Pokud jsi zdravý, máš vyváženou stravu, piješ dost vody a nejíš jen zpracované potraviny - pravděpodobně nepotřebuješ probiotika. Tělo má svou vlastní mikroflóru, která funguje dobře.

Je to pro tebe, pokud:

• Právě skončil jsi léčbu antibiotiky a máš riziko průjmu.
• Máš pravidelné nadutí, bolesti břicha nebo nepravidelné stolice.
• Často trpíš infekcemi dýchacích cest nebo kožními problémy, jako je ekzém.
• Chceš podpořit imunitu po zimních měsících nebo po stresu.

Nech si poradit lékaře nebo dietetika, pokud máš chronické onemocnění. Neřeš to samostatně na základě reklamy.