Co zabíjí mozkové buňky? Skrytí nepřátelé vašeho mozku

kvě, 20 2025

Mozek je šéf celého těla, ale málokdo si uvědomuje, jak snadno si ho můžeme poškodit. Hodně lidí si myslí, že jedním pivem nebo probdělou nocí se nic nestane. Jenže i drobnosti se sčítají a některé návyky mohou zabíjet mozkové buňky nenápadně, ale vytrvale.

Stres, nekvalitní jídlo, alkohol nebo dokonce i některé léky – to všechno ovlivňuje, jak vám to bude pálit za rok i za deset let. Když víte, co dává mozku zabrat, můžete se tomu vyhnout. A ani se nemusíte vzdávat všeho, co máte rádi. Často stačí udělat pár změn a váš mozek vám to vrátí lepším soustředěním i náladou.

Překvapuje vás, že největším zabijákem mozkových buněk je vlastně stres a špatný spánek? O alkoholu se mluví často, jenže o vlivu mikroténových obalů na potravinách, těžkých kovech v rybách nebo nedostatku vitamínu B1 už moc lidí neví. Čím dřív na ně začnete myslet, tím déle vám mozek vydrží ve formě.

Jak fungují mozkové buňky
Škodlivé látky a dlouhodobé následky
Stres a jeho vliv na mozek
Význam spánku pro regeneraci
Praktické tipy pro ochranu mozku

Jak fungují mozkové buňky

Mozkové buňky, neboli neurony, jsou něco jako elektrikáři v hlavě. Přenášejí signály, ukládají vzpomínky, řídí pohyby, náladu a pomáhají nám chápat svět kolem. V mozku máme kolem 86 miliard neuronů – to je skoro jako počet hvězd v Mléčné dráze.

Neurony mezi sebou komunikují pomocí elektřiny a chemických látek zvaných neurotransmitery. Signály probíhají rychlostí až 400 km/h. Díky tomu reagujeme na podněty skoro okamžitě – třeba když ucukneme rukou od horké plotýnky.

Každý neuron má tělo (soma), výběžky (dendrity) na příjem informací a jednu delší „dráhu“ (axon), kterou posílá signály dál. Pro zajímavost – axon může být dlouhý i víc než metr! Když se dva neurony chtějí domluvit, posílají zprávy přes malou mezeru nazývanou synapse.

Zdravý mozek funguje dobře i proto, že jednotlivé buňky spolupracují v obrovských sítích. A je dobré vědět, že neuronům se moc nelíbí, když jim chybí kyslík nebo výživa. Už pár minut bez kyslíku může mozkové buňky nevratně poškodit.

Tady je přehled hlavních funkcí neuronů:

přenášení signálů mezi různými částmi mozku (např. zrak, sluch, paměť)
řízení svalových pohybů těla
zpracování emocí a nálady
uložení informací do krátkodobé i dlouhodobé paměti
růst a opravy mozkové sítě (plastická schopnost mozku)

Průměrná doba přežití neuronu	Rychlost nervového signálu	Počet neuronů v mozku
celý život (některé od narození až do smrti)	20 až 400 km/h	cca 86 miliard

Pro každodenní fungování je klíčové, aby neurony nebyly pod tlakem, nedostávaly toxiny a měly dostatek potravy – nejen cukr z čokolády, ale hlavně kyslík, vitamíny, minerály a dobrou hydrataci.

Škodlivé látky a dlouhodobé následky

Mozkové buňky mají v životě těžko. Číhá na ně chemie nejen v alkoholu, ale třeba i v některých lécích, barvivech nebo dokonce ve vzduchu. Největším rizikem je dlouhodobé působení. Tělo umí občas leccos odbourat, ale když ho zatěžujeme pořád dokola, paměť i soustředění jdou rychle dolů.

Alkohol je nejznámější "zabiják" neuronů. Už dvě skleničky tvrdého alkoholu týdně zvyšují riziko zániku mozkových buněk. Ale pozor, problém nejsou jen večírky. Nenápadným rizikem jsou třeba rozpouštědla, pesticidy v ovoci, ale i těžké kovy jako rtuť a olovo. Ty se v těle ukládají dlouhé měsíce.

Jaké konkrétní látky mozku nejvíc škodí?

Alkohol – i malé dávky po delší čas zhoršují paměť a zvyšují riziko úzkostí.
Těžké kovy – například rtuť ve velkých dravých rybách nebo olovo ve starých nátěrech.
Organofosfáty – pesticidy a herbicidy na potravinách, hlavně v dovozovém ovoci a zelenině.
Azobarviva – některé potravinářské barvy používané do sladkostí a limonád.
Léky na spaní či uklidnění – hlavně benzodiazepiny při dlouhodobém užívání.
Oxid uhelnatý – třeba z výfukových plynů na rušných ulicích.

Některé látky sice můžou poškodit pouze malé množství mozkových buněk, ale účinek je dlouhodobě výrazný. U dětí je to ještě horší, jejich mozek je daleko citlivější. Výzkum britské univerzity z roku 2023 potvrdil, že třeba už mírné zvýšení olova v krvi dětí snižuje výsledky v testech pozornosti až o 25 %. (zdroj).

„Lidský mozek je na působení toxinů mnohem citlivější, než si většina lidí myslí. Účinek se často projeví až za roky, kdy už je pozdě něco vracet zpět.“ – Dr. Kateřina Malá, neuroložka FN Motol

Něco by vás mohlo překvapit – škodlivé jsou i některé běžné návyky, jako je dlouhodobé užívání ibuprofenu nebo hranolky smažené na přepáleném oleji. V těchto případech jde hlavně o pomalé zvyšování oxidačního stresu a zánětlivých procesů v mozku.

Podívejte se na přehled nejčastějších škodlivin a jejich možných následků:

Látka	Zdroj	Dlouhodobý následek
Alkohol	Alkoholické nápoje	Snížená paměť, vyšší riziko demence
Rtuť	Tučné ryby (tuňák, mečoun)	Poruchy soustředění, zpomalení nervových funkcí
Olovo	Staré nátěry, voda z trubek	Poruchy učení, snížení IQ
Pesticidy	Ovoce a zelenina bez ekologického označení	Poruchy nálady, únava
Léky na spaní (benzodiazepiny)	Receptová léčiva	Ospalost, zhoršení mozkových funkcí
Azobarviva	Sladkosti, nápoje	Zhoršení paměti u citlivých osob

Pokud se nechcete vystavovat riziku, zaměřte se hlavně na kvalitu jídla, co nejvíc omezte alkohol a sledujte složení potravin. Mozkové buňky vám za to poděkují ještě za pár let.

Stres a jeho vliv na mozek

Stres je největší skrytý nepřítel vašeho mozku. Když se tělo dostane do stresu, zaplaví ho hormony jako kortizol. Když je stres krátkodobý, tělo to zvládne. Problém je, když trvá týdny nebo měsíce. Chronický stres totiž doslova zabíjí mozkové buňky, hlavně v oblasti zvané hipokampus, která je zásadní pro paměť a učení.

Podle studie Kalifornské univerzity v Berkeley ztrácejí lidé, kteří dlouhodobě žijí v napětí, až o deset procent neuronů v hipokampu víc než ti, kteří zvládají stres lépe. Čím déle stres trvá, tím hůře se mozek zotavuje. Někteří lidé mají kvůli tomu problémy s koncentrací a pamětí, i když je jim třeba teprve třicet.

„Chronický stres doslova přetěžuje váš nervový systém a může trvale poškodit funkci mozku,“ říká profesor Robert Sapolsky, biolog a expert na stres z univerzity Stanford.

Některé příznaky, že stres devastuje mozkové buňky:

horší koncentrace a zapomínání jednoduchých věcí
častá nervozita nebo výbuchy vzteku
těžké usínání a pocit únavy přes den
nedostatek chuti k jídlu nebo naopak přejídání

Co s tím? Pomáhá pohyb, obyčejná procházka nebo půlhodina cvičení. Když vypnete na chvíli mobil a věnujete se dýchání, už to může snížit hladinu stresu. Hodně lidí také používá meditaci nebo jógu. Tělo není stroj na výkon a mozek potřebuje odpočinek, pokud má zůstat v kondici dlouhodobě.

Význam spánku pro regeneraci

Můžeš si dát ty nejlepší vitamíny, držet super zdravou dietu, ale když nebudeš spát, mozek prostě nebude šlapat jak má. Když spíme, náš mozek se nepřepíná do „off“ módu. Právě naopak, v noci zpracovává informace, uklízí toxiny a opravuje poškozené buňky. Přes den na to totiž nemá pořádně čas.

Vědci z Harvardu zjistili, že lidé, kteří pravidelně spí méně než 6 hodin denně, mají až o 40 % vyšší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby než ti, co naspí aspoň sedm hodin.

„Během hlubokého spánku se mozek doslova čistí, odstraňuje odpadní produkty a posiluje paměťové stopy. Bez tohoto procesu zůstává mozek unavený a méně funkční.“ (Matthew Walker, profesor neurovědy a autor knihy Proč spíme)

Mozkové buňky a jejich propojení (synapse) se během spánku opravují. Když spánek chybí, zhoršuje se učení, paměť a dokonce i nálada. Mozek je fakt chytrý, ale žádnou náhradu za pořádný spánek ještě nevynalezl.

V noci se z těla odplavují toxiny, které přes den vznikly v mozku
Během REM fáze se třídí vzpomínky a opravuje se mentální energie
Regenerace paměti je klíčem pro učení i každodenní fungování

Když spánek dlouhodobě flákáš, mozek to pozná. Buňky nedostávají šanci na opravu, klesá výkon i nálada. Pokud chcete vašim mozkovým buňkám pomoct, devět z deseti odborníků doporučí radši jednu extra hodinu v posteli místo dalšího seriálu na noc.

Praktické tipy pro ochranu mozku

Když se chcete postarat o svůj mozek, není třeba dělat revoluci v životě. Stačí drobné, ale funkční kroky, které zvládne každý. Klíčové je nenechat se vystresovat, dobře spát, hlídat si, co jíte, a trochu rozhýbat tělo i hlavu. Mrkněte se na konkrétní tipy, které doopravdy fungují:

mozkové buňky potřebují kvalitní spánek – ideálně 7 až 8 hodin v kuse bez výrazného přerušování.
Moderujte alkohol, ať nemáte dlouhodobě vyšší zátěž na nervový systém. Dle WHO mají ženy zůstat u max. 7 "malých" drinků týdně, muži do 14 smart drinků týdně.
Jezte ryby, ale vybírejte spíš menší druhy, které mají méně těžkých kovů – sardinky, makrely. Podle české SZÚ stačí tučnější ryba 1x týdně.
Vyrazte na čerstvý vzduch a pohyb. Říká se, že 30 minut svižné chůze denně zlepšuje prokrvení mozku viditelně už po měsíci.
Tipujte na potraviny s vitamíny skupiny B (např. celozrnné pečivo, vejce, luštěniny), mají přímý vliv na funkci nervové soustavy.

U stresu nejde jen o práci nebo vztahy, ale třeba i o sledování zpráv. Když máte pocit zahlcení, zkuste se na pár dnů omezit a sledujte rozdíl. Meditace, dechová cvičení nebo procházka v lese dělají zázraky.

Nezapomínejte ani na mozek trénovat – i jednoduché luštění křížovek nebo učení nových slovíček si váš mozek zapamatuje jako plus. Vědci z Brna ukázali, že lidé, kteří se stále učí nové věci, si udrží mozek v lepší kondici i po 60. roce života.

Tip	Vliv na mozek
7-8 hodin spánku	regenerace mozkových buněk, lepší paměť
Pravidelný pohyb	vyšší prokrvení mozku, méně únavy
Menší druhy ryb	méně toxinů, víc omega 3
Omezení alkoholu	nižší riziko úbytku mozkových buněk
Mentální trénink	lepší soustředění, pomalejší stárnutí mozku

Zkuste z těchto tipů hned dnes alespoň jeden – i málo se počítá a začnete vnímat rozdíl překvapivě rychle.